Myslivecké sdružení Polabí Travčice 412 01 Litoměřice,tel. 603/301079,e-mail ms.travcice@seznam.cz
MYSLIVECKÉ SOUDY

Myslivecké soudy bývaly a mnohde ještě jsou neodmyslitelnou součástí posledních lečí. Zažil jsem hony, po kterých neproběhly. Trochu to oslabilo takový ten „společenský duch“ poslední leče a tam, kde byly uspořádány, proběhlo vše (a to i samotný hon) v rámci mysliveckých tradic, lépe řečeno, tradic české myslivosti.
Uspořádání takového soudu však není věcí nikterak nahodilou. Naopak, musí se pečlivě připravit, pečlivě vybrat soudní senát, mít připraveno pár „hříšků“ z minulosti, důležitý je i „timing“, což znamená uspořádání mysliveckého soudu ve vhodnou chvíli poslední leče, tzn. patrně po večeři všech účastníků a ještě ve chvíli, kdy jsou všichni účastníci honu přítomni, ev. hladina případně požitého alkoholu je ne rozumné hranici.
Výběr soudního senátu

Mnohde existují již „stálé“ soudní orgány (vtipně nazývané „tvrdá soudní stolice“), jsou sehrané a jimi zinscenovaný a provedený soud je hezkým společenským zážitkem. Osoba soudce je volena většinou ze starších myslivců a předpokládá se laskavé posuzování prezentovaných prohřešků.Důležité jsou osoby prokurátora čili žalobce a osoba obhájce obviněných. U prokurátora se předpokládá perfektní, humorná prezentace „prohřešků“ jednotlivých obžalovaných. U obhájce lze požadovat totéž. Zažil jsem jeden šťastný výběr obhájce, který obžalované myslivce nazýval „svými mandanty“, prohřešky mladších myslivců klasifikoval jako „mysliveckou vášeň“, prohřešky těch dříve narozených jako „mladickou nerozvážnost“, což vyznělo neobyčejně dobře a vkusně.Soudní senát musí pochopitelně sedět na připraveném místě – u soudcovského stolu, svíčky by měly být samozřejmostí. Někde mají i soudcovské taláry, v mnoha případech slouží obráceně navlečený kabát, ve většině případů má „tvrdá stolice“ běžné myslivecké oblečení.


Výběr provinění

Většina provinění by měla pocházet z průběhu mysliveckého roku, jejich formulaci si také může žalobce perfektně připravit a formulovat. Mohou se týkat provinění vůči mysliveckému řádu, stanovám spolku, plánovanému lovu apod.Další prohřešky by měly být nasbírány v průběhu právě ukončeného honu. Zde záleží na pozorování zkušených a mysliveckých mravů znalých honců i žalobce samého. Nezapomenu na dlouhou řeč „prokurátora“ k lovci, jež tehdy omylem ulovil bažantí slípku. Žalobce stanovil finanční cenu oné slípky a poté dovodil propočet že „slípka by mohla vyvést pět kuřat, z nich kdyby byly tři slípky, které by vyvedly další kuřata…. „, no prostě, dopracoval se závratné finanční částky narůstající geometrickou řadou.Na mnoha honech probíhá ráno tzv. MAHOS (malé honební sázení), v němž lovci tipují (po plánu stanoveném mysliveckým hospodářem) počet úlovků, jeden tip je většinou za 5 Kč. Zde jsou obvykle zváni před soud sázející nejnižších tipů (evidentní podcenění honitby) a nejvyšších tipů (touha po úlovku, bouchalství apod.).Bývá také zvykem, že před započetím procesu si tvrdá soudní stolice přípitkem udělí tzv. „absolutorium“, tzn., že v průběhu procesu nebudou její členové nařčeni z případných přestupků.


Tresty

V mnoha mysliveckých příručkách se uvádí, že tresty by měly být symbolické, žertovné, v žádném případě finanční… To záleží na zvyklostech klientely honu. Pamatuji krásné myslivecké soudy, kdy byla taková normální taxa za prohřešek 20 Kč. Nikoho tato částka nezruinovala, v takových případech se myslivci ochotně dostavovali před přísný senát a ochotně hradili tresty. Že z takto vybraných financí bylo zakoupeno občerstvení pro všechny přítomné poslední leče, bylo nasnadě.
Tresty mohou být vybírány i od rušitelů soudního procesu, pochopitelně v nižších částkách. K tomuto výběru je možné ustanovit i funkci „drába“. Zažil jsem myslivecké soudy, kdy byly minulé prohřešky řešeny domluvou, omluvou, podáním ruky apod., prohřešky jiné byly trestány úkolem znázornění různého chování zvěře, ev. znázornění určitého značení při zásahu – tyto pantomimické etudy vždy přispějí k pobavení účastníků poslední leče a nakonec i svých autorů a aktérů.Zvláštní kapitolou jsou tresty, kdy odsouzený musí „uhradit výhrady soudu“, tzn. zakoupit tvrdé soudní stolici číšku alkoholu (podle místních zvyklostí). Dále se odsouzený může odvolat k „vyššímu soudu“. Učiní-li tak, postaví se tvrdá soudní stolice na židle a trest obvykle potvrdí. Při těžších a náročnějších případech soudních se musí tvrdá soudní stolice „poradit“, obvykle v čase nutném k vypití „panáčka“.


Závěrem

Po přečtení těchto řádků by někdo mohl nabýt dojmu, že výkon funkce „tvrdé myslivecké stolice“ spočívá především v konzumaci alkoholu. Nikoliv. Je to opravdu jakési „divadlo“, jakýsi rituál, který určitě přispívá k mysliveckému vyznění prožité akce. Předpokládat, že na poslední leči se nebude požívat alkohol – to možná mohli autoři reportážních článků v Myslivosti z 50. let, osobně bych rád takový hon viděl. Myslím, že střídmé požívání alkoholu, pochopitelně bez následných excesů, za něž by nás mohla veřejnost odsuzovat, je zcela normální. Vždyť v tomto duchu probíhají akce většiny spolků, zahrádkáře nevyjímaje.